Dostat se do italského Milána letadlem za 56 Kč? Ano, nám se to povedlo!

Reklamní akce trvala jen pár minut, přesto se manželskému páru podařilo přes internet kopit letenky do Italského Milána za 56 Kč. A povedlo se? A odletěli vůbec? Dozvíte se v krátkém cestopise

Je podzim, sychravé počasí a venku sotva 10 °C. Ležím doma ve Štěnovicích, v bytě, v posteli, v pracovní neschopnosti. Svět zdá se být pesimistický a chladný, nemocný… Nudím se, a tak mám v posteli kromě teplého čaje i notebook a brouzdám znuděně internetem. Na Facebookovém profilu s názvem Cestujlevně se právě zveřejnila akce společnosti Ryanair s reklamními letenkami do Milána v ceně 2 Euro tam a 2 Euro nazpátek (jeden let tedy v přepočtu 56 Kč). Hned klikám na odkaz, vyhledávám volné termíny a volám na manželku tu bláznivou zprávu. Manželka hned bere do rukou telefon a zkouší také hledat volné termíny (už je znalá – v minulosti jsme se tak dostali letecky do Norska za 245 Kč tam a za 245 Kč letecky nazpátek). Našel jsem krásný termín na čtvrtek 17.11.2016 (státní svátek) do Milána a v neděli večer domů. Nemusím tak v zaměstnání čerpat dovolenou. Bohužel rezervační systém společnosti Ryanair je v tu chvíli natolik přetížený, že internetové stránky se zasekávají, zamrzají a tzv. „padají“. Systém je očividně přetížen množstvím uživatelů, kteří se snaží o to samé jako já. Bohužel má rezervace neproběhla – internetové stránky se mi několikrát restartovaly, ale mé milované ženě se to povedlo – v tu chvíli byla milovaná ještě víc!!! Přes mobil a platební kartu se jí podařilo koupit 2 letenky do Milána!!! Každou za 56 Kč. Během chvíle se v emailu zobrazuje potvrzení o platbě a dvě letenky tam a dvě letenky zpátky. Úžasné!!!

Po třech týdnech - na státní svátek 17.11.2016 vyjíždíme autem ze Štěnovic na letiště. Ještě týž den přistáváme na letišti v Itálii. Cena 2 Euro (cca 56 Kč) za každou letenku opravdu platila - neseděli jsme ani na křídlech, ani s kufry v zavazadlovém prostoru a ani jsme nešli do Itálie pěšky :-) Míříme autobusem do centra města, začínáme si užívat večerní Milán.

Toto druhé největší italské město a hlavní město oblasti Lombardie má 1,3 mil. obyvatel. Dá se tedy srovnat s Prahou, avšak svou výjimečností jí v mnohém předčí. Sídlí zde například módní značky jako je Gucci, Versace, Dolce-Gabbana, Prada či Armani. Ano, Milán je město módy a designu. Společně tvoří mezinárodní čtyřlístek New York-Paris-Milan-London. Design je znát na každém místě, Milán je originální, moderní, skvostný! Moderní stavby se mísí s historickými památkami a vše skvostně zapadá do sebe. Spolupráce historiků a architektů moderní doby byla nadčasová. Stavby se vzájemně neruší, naopak jako by do sebe navzájem (avšak s odstupem staletí) zapadaly. Je večer, celý Milán nádherně svítí, ulice lemují reklamní poutače a my míříme k nákupnímu centru Galleria Vittorio Emanuele. Jedná se o zastřešenou nákupní pasáž z 19. stol s nespočetným množstvím luxusních obchodů a značek. Manželka objevila obchod Louis Vuitton s luxusními kabelkami. Bohužel ceny byly natolik vysoké (nejmenší kabelka v přepočtu 38.000 Kč, běžná velikost kabelky v přepočtu za 320.000-480.000 Kč). Zajímavostí bylo, že někteří zákazníci opravdu nakupovali – většinou „levné“ menší kabelky do 100.000 Kč. Téměř všichni nakupující byli výhradně Číňané. Já jsem neodolal a navštívil obchod Prada s pánskými koženými botami, koženými taškami a pánskou módou. Zahřál mě pocit, že alespoň jednu jedinou věc si mohu dovolit koupit – a to přívěšek na klíče originál Prada v přepočtu za 28.000 Kč. Ne, samozřejmě jsem si jej nekoupil, ale na toto jediné jsme měli. :-) Večer, po luxusní a inspirativní návštěvě Prady a Louise Vuittona, jsme zamířili na hotel. Cestou si ještě kupujeme čerstvé sýry a láhev italského vína - přece jen pitný režim se musí dodržovat!

Druhý den ráno vstáváme v 07:00 hod a vydáváme se do útrob Milána. Kam míří všichni ti „talijánci“? Po chvíli bádání pozorujeme, jak mizí v kavárnách, kde čtou ranní tisk, popíjí espresso a k tomu dlabou croissant. Hmm, dobrá to inspirace. Jdeme to také zkusit! Manželka si kupuje dva croissanty - s vanilkovým krémem, já také, ale s Nuttelou. K tomu italské silné espresso, velmi malých rozměrů a jemně perlivá voda. V místní kavárně jsme jediní cizinci, jsme zde více než hodinu, nasáváme příjemnou atmosféru. „Ciao“ se ozývá každou chvíli, nálada je po ránu velmi příjemná. Všichni se smějí a povídají si. Ti, co se nebaví, čtou ranní tisk.

Po této příjemné zkušenosti jsme objevili pátou největší katedrálu na světě, která pojme až 40.000 věřících. Díky naší zvědavosti jsme se dostali až na střechu katedrály, poté do krypty a podzemí pod úrovní celé stavby s honosným názvem Duomo Santa Maria Nascente. Odpoledne začalo mrholit, a tak jsme navštěvovali nejrůznější muzea. Nejzajímavější bylo Muzeum designu a Egyptské muzeum s "živými" mumiemi. Prohlížíme si pravé mumie, překvapuje nás, kolik vrstev „obvazu“ mumie běžně má. Prohlížíme si za sklem nejrůznější artefakty, zajímavosti, nádoby na ukládání vnitřností. Jsou to sice morbidní záležitosti, ale znám tyto artefakty pouze z dokumentárních filmů a vidět je z blízka je velmi inspirující. K večeru začalo už silně pršet a tak míříme do restaurace na jídlo a pak zpátky na hotel. Cestou opět kupujeme láhev italského vína. Na hotelu potkáváme čínskou turistku, jak vkládá svou starou kabelku (vcelku zachovalou) do koše na odpadky a hrdě si prohlíží svou novou malou kabelku, kterou právě vytáhla z luxusní tašky jen s malým skromným nápisem Louis Vuitton. Dáváme se s ní do rozhovoru (jde o 25 letou studentku z Šanghaje), bohužel její angličtina je velmi špatná. Je nám jasné, že se nejedná o běžnou studentku. Pravděpodobně je z mnohem vyšších vrstev a společenského postavení, její módní luxusní suvenýr jí tiše závidíme, ale také přejeme.

Další den ráno opět míříme do naší staré známé kavárny. Suverénně si již objednáváme to, co nám předchozí den chutnalo, opět pozorujeme místní „talijánce“ nad denním tiskem a šálkem espressa. My si pro změnu objednáváme cappuccino, které není tak silné a obsahově je 4x větší než běžné italské espresso. Opět nám velmi chutná, atmosféra je příjemná a nám se nechce odcházet. Ráno po snídani míříme k hradu Castelo Sforzesco. Jedná se o cihlovou pevnost postavenou na místě původního hradu.  V pevnosti se nachází vyhlídková věž, za ní pak velký park Parco Sempione se stadionem, akváriem a Mírovým obloukem. Toto je ideální místo pro procházku či relax po brouzdání městem. Odpoledne míříme na nákupy, kupujeme rodičům jako poděkování za hlídání našich dvou dětí pravé italské těstoviny. Mnohé z nich mají tvary a velikosti, které se u nás běžně neprodávají. Kupujeme parmezán a další ryze italské výrobky. Přece jen nejlepší suvenýry jsou ty, které se dají sníst!

Další den ráno míříme na letiště. Naše baťůžky jsou plné „suvenýrů“ a několika tištěných pohledů. V mobilu máme spoustu fotografií, v hlavách pak mnoho společných zážitků. Moderní a luxusní Milán v nás nechal spoustu vzpomínek. Připadá nám téměř až vtipné, že za 56 Kč se každý z nás dostane letecky zpátky domů. V letadle si užíváme poslední chvíle. I přes zamračenou podzimní oblohu nad letištěm je nad Alpami krásně jasno a nám se dostává krásný pohled na částečně zasněžené Italské Alpy. Za 1,5 hodiny přistáváme a míříme autem k rodičům, kteří nám hlídají naše dvě děti. Večer se společně setkáváme a druhý den mířím zpátky do práce. V kanceláři se mě kolegyně ptá: „Jaký byl víkend?“ Se zatajením místa pobytu skromně a s úsměvem odpovídám: „Tento prodloužený víkend se mimořádně povedl!“

Radim Teodor Bílek