Cestou necestou, až do Ázerbájdžánu - 2. díl Ropné pole a ohnivé hory

18. 03. 2019 7:30:00
Před 5 lety jsme se vydali na Kavkaz procestovat Gruzii s Arménii. Litovali jsme, že do sousedního Ázerbájdžánu se vzhledem k vízové povinnosti a pouze 8 dní plánované dovolené už nedostaneme. Trvalo to 5 let a náš cíl se splnil!

Úterý 19.2.2019 A zase ta pozdní snídaně...

Jako dva medvědi jsme se ráno probudili ze svého kómatu. Bylo 10:30 hodin místního času. Neoholení, neupravení na sebe hodili košile a vyběhli zmateně na recepci hotelu, jestli pro ně bude ještě snídaně, která se standardně podává v čase 8:00-10:00 hod. Bohužel... Vyšli jsme tedy do útrob deštivého města, dali si v místním podniku čtvrté, možná i páté kategorie kávu za 13 Kč a vyšli se někam s vidinou lepšího podniku najíst. Podařilo se nám objevit Sushi Market & Restaurant a jelikož je Baku přímo u břehu Kaspického moře, odhadli jsme, že ceny budou určitě příznivé a bylo by fajn ochutnat něco z místního moře. Dali jsme si oba polévku z mořských plodů, Honza si vybral Sushi Kamaniwi Hott roll (kreveta, avokádo, krab), má maličkost pak ochutnala Sushi Kalifornia Roll (avokádo, krab, majonéza a jikry Tobika). Po tomto místním gurmánském zážitku uvažujeme kam dál - venku je totiž kolem nuly a padá sníh s deštěm. Uvažujeme nad myšlenkou, že Hamán (turecké lázně pro pány) budou pro dnešní deštivý den tou nejlepší volbou!

Úterý 19.2.2019 Haman - Ázerbajdžánský Karlštejn, aneb místo, kam mají ženy vstup zapovězen...

Jelikož dnes bylo zataženo a teploty atakovaly 0 °C, tedy padal bílý sajrajt s deštěm a do toho foukal od Kaspického moře silný, téměř až vodorovný vítr, rozhodli jsme se navštívit zdejší turecké lázně, tedy Haman. Po zaplacení 26 manátů, tedy v přepočtu 350 korun, jsme získali neomezený vstup přímo do ráje - tedy, jestli jste milovníci masáží a saun. Na recepci nám řekli, že vstup je jednorázový a je jedno, zda zůstaneme 1 nebo 2 hodiny - zůstali jsme tedy rovných 5 hodin. Známe finskou saunu a turecké lázně, ale zjistili jsme, že mají i ruskou saunu. Celé to kouzlo spočívá v tom, že se jedná o horkou páru, ve které se mlátíte po zádech studenou březovou větví. Dopřávali jsme si tedy finskou saunu, ruskou saunu i bazén a to celé nespočetněkrát dokola jako humři v horkém nálevu. K tomu jsme u baru zvládli i vnitřní chlazení organismu a během saunování vypili 6 piv - tedy 3 piva na každého, pečenou slanou cizrnu a nějaké to ázerbajdžánské cigárko. Jinak ázerbajdžánský se řekne děkuji "coch savol", ano "he", pivo "pive", jedno je "bir" dvě jsou "iči" dál už ví, co chcete říct i v češtině! No, co budu psát, přikládám fotodokumentaci. Turecký Haman, místo, kde nepotkáte ženu a domů se vám chtít nebude!

Středa 20.2.2019 Cesta z města...

Předchozí dny nebylo dobré počasí, ale dnes se udělalo hezky. Rozhodli jsme se tedy narychlo opustit náš hotel a vyrazit z hlavního města Ázerbájdžánu do hor. Žádné taxi, ale hezky hromadnou dopravou a s místními domorodci (možná i slepicemi a kozami, a kdo ví s jakou havětí ještě). Držte nám palce, dobrodružství začíná!

Nasedli jsme na maršrutku č. 217 a jeli ze stanice metra Koruglu do vesnice Yanar Dag. Baku za námi postupně mizelo a my se dostali do divočiny. Cestou jsme viděli ropná pole a já trval na tom, že musíme z maršrutky vystoupit a celé ropné pole zdokumentovat a hlavně vyfotit. Honza byl proti (prý nebezpečí úrazu), ale podařilo se mi ho při zpáteční cestě donutit. I přes zákaz vstupu a přísný zákaz focení se mi na ropné pole podařilo vniknout (Honzovi tedy ne, ten se u tabule zákaz vstupu zastavil a odmítl dále jít), nicméně se s Honzou skvěle doplňujeme, a tak se nám podařilo i přes ty všechny zákazy pořídit snímky a videa, na které jsem se od začátku cesty tolik těšil.

Středa 20.2.2019 Vítejte na ropném klondajku!

Ani zákaz vstupu a zákaz focení neodradil Radima, aby navštívil ropné pole, kolem kterého jsme cestou v Ázerbájdžánu projížděli. Honza poslušně zastavil u značky "zákaz vstupu" a dal si na půl hodiny za vůně ropy, oleje a maziv svou vydatnou svačinku.

Ropných rafinérií je tady tolik, že litr nafty stojí na benzínce 0,6 manatu, tedy v přepočtu 8 korun. Běžný Natural pak koupíte za 0,8 manatu, což je něco kolem 11 korun. Vše bylo řádně ověřeno Honzovýma i Radimovýma očima při pohledu na čerpací stanice u cest během jízdy totálně přeplněnou maršrutkou.

Ázerbájdžán je jedna z prvních zemí, která na světě ropu produkovala. Produkci zahájila na počátku 20. století a generovala polovinu celkové světové nabídky. Podle údajů, které jsem na internetu našel, byl pro Českou republiku druhým největším dodavatelem ropy (jaký je současný stav bohužel nevím). Takže, kdo nechce volit standardní 5 hodinovou cestu letadlem skrz 3 časová pásma, může proti proudu doplout ropovodem až za námi.

Co víc dodat... Toto místo bere dech, zároveň budí rozporuplné pocity při pohledu na kapající kohouty s ropou, ropná jezírka, rez a kaluže s mazivy. I toto je dobré vidět a možná i proto ten přísný zákaz focení.

Středa 20.2.2019 Ohnivé hory, jen kousek za městem

Naše další dobrodružná cesta vedla do Fire Mountain, které jsou přibližně 15 km za hlavním městem Baku. V těchto místech uniká ze země plyn, který hoří už mnoho let. Honza využil síly ohně a chvíli se nahříval. Já to zkoušel, ale upřímně jsem se bál. Je znát, jak je tato země bohatá na ropu, plyny, rudu a další nerostné bohatství. Pokud s ní budou Ázerbájdžánci rozumně zacházet, budou mít stále co těžit, dolovat a získávat. Avšak hranice mezi přírodou a průmyslem je velmi tenká. Uvidíme, co bude na tomto místě stát za několik let...

Středa 20.2.2019 Honza málem, králem, tedy svačinou

,,To jsou hodní psi," volá Radim. No nevím, dvakrát kolem nás proběhli a začali zužovat kruh. Asi jako kdysi Indiáni v Americe... vydal jsem se dál. Psi za mnou. Asi věděli, že mám v batohu jídlo. Dělal jsem, že nevnímám, ale koukal se kde jaký pes je. A Radim? No co, fotí a vůbec nevěnuje pozornost tomu, že to mohou být poslední okamžiky kolegy Honzy. Včetně jeho (Radimových) zásob jídla. Nakonec to dobře dopadlo a já Honza mohl napsat tento text.

V příštím díle se vydáme stopem dál do vnitrozemí. Zažijeme chvíle beznaděje, kdy jsme šli 12 km velmi těžkým terénem z hor k dálnici pěšky a následně chvíle radosti, kdy jsme došli k dálnici a okamžitě jeli dál a potkávali samé fajn místní lidi. No, cestování po Ázerbájdžánu je dobrodružství, to se musí uznat!

Radim Teodor Bílek

a Jan Melka

Autor: Radim Teodor Bílek | pondělí 18.3.2019 7:30 | karma článku: 11.06 | přečteno: 431x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 487 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 234 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 934

Plzeňský sociální pracovník, který ve svém volném čase utíká od lidí za přírodou, cestováním a dobrodružstvím.

 

Ve svých 36 letech procestoval 51 zemí světa - a stále plánuje další!

 

Jaký byl Váš nejlepší zážitek? "Bylo jich hodně, mezi nejsilnější patří vypouštění třídenních mláďat karety obrovské do Indického oceánu, pohled z nejvyšší budovy světa a divoký karneval v Riu. Určitě ještě o tom napíši!"

 

Životní motto: "Život je boj, tak nestůj a bojuj"

                       "Nas nie do goniat!"

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...